Místa nalezení vnitřního klidu a energie

Jste přetížení nebo zahlcení vlastními myšlenkami a emocemi? Vyčerpává vás potřeba věnovat se mnoha věcem najednou? Zkuste zajít do své Mužské jeskyně nebo si vytvořit svoji Ženskou chvíli.

Co Mužská jeskyně a Ženská chvíle vlastně jsou a k čemu slouží.

Jsou to prostor a čas, kde a kdy se vracíme domů. K sobě samým na duševní úrovni našeho života.

Uvolnění, které při tomto procesu vnitřního přijetí sebe sama zažíváme, nám mimo jiné umožňuje podívat se na sebe, svůj život a své vztahy způsobem, jako by to bylo poprvé. Bez hodnocení, posuzování nebo analýzy.

Můžeme tak mnohem lépe poznat, kde se ve skutečnosti vyčerpáváme, i když nám to tak při běžném provozu na racionálně emoční úrovni nemusí vůbec připadat.

Mužská jeskyně a Ženská chvíle nám tato hlubší spojení sama se sebou umožňují prožívat i během dne, nejen ve spánku. Spojujeme se tak s prostorem, kde si můžeme současně jak odpočnout, tak se spojit s novými začátky, smyslem našeho dalšího konání.

V hloubce spojení s naší duševní podstatou je mnohem menší chaos než na povrchu naší každodenní reality.

Tento proces spojení a jeho následného prověření od základů v našich vztazích probíhá neustále. Obvykle na nevědomé úrovni. Každý z nás tuto potřebu po hlubším spojení neustále cítí a podvědomě vyhledává. Nejčastěji ho známe pod pojmem intuice, ale mnohdy se zde spojujeme nejen se svojí intuicí, ale i se svým instinktem.

S věkem a zkušenostmi se tato naše potřeba po pravidelném aktualizování smyslu a záměru našeho života na této úrovni přirozeně zvětšuje.

Z pohledu partnerského vztahu můžeme říci, že jak se vyvíjí naše dva individuální vztahy, náš společný vztah roste spolu s námi. Tím se přirozeně tato naše potřeba zorientovat se v sobě, v potřebách našeho partnera a potřebách našeho společného vztahu ještě zvyšuje.

PROČ do tohoto prostoru vstupujeme.

Ještě než se vědomě pustíme dál, do sestupu pod naše racionální a emoční pásmo vnímání, je dobré vědět, že si muži a ženy tuto potřebu vnitřního spojení, vnitřní jistoty a stability zajišťují jinak a v jiném pořadí. Ale ze stejného důvodu.

Za potřebou nalezení vlastního klidu a zachování dostatečného množství energie je naše nejzákladnější potřeba. Potřeba vytvořit prostor, ve kterém se cítíme bezpečně, a to jak na fyzické, tak i mentální, emocionální a duševní úrovni.

Muži

Muži do tohoto prostoru vstupují, řekněme, raději, protože v něm mohou nalézt odpovědi na základní instinktivně laděné otázky spojené s prácí s vnitřními i vnějšími hranicemi vztahu a díky tomu mohou vytvořit bezpečný prostor, ve kterém se žena může uvolnit. Už jen možnost spojení s touto základní mužskou archetypální silou jim dodává v dnešní genderově proměnlivé době jistotu a sílu vyplývající z vlastního mužského sebeurčení.

Ženy

Ženy vstupují do tohoto prostoru dle svých slov a zkušeností až, když musí. Odpovídá to také jejich ženskému nastavení. Ženský princip nalézá svůj tvůrčí potenciál v již zmíněném zajištěném bezpečném prostoru svého mužského protějšku. Pokud se ale žena bezpečně ve svém životě, vztahu, okolí necítí, i ona se potřebuje naučit základy práce pro zajištění si svého bezpečí na každé ze čtyř úrovní, které v součtu tvoří náš celkový pocit bezpečí.

Kdy a kde do tohoto prostoru vstupujeme.

My, západní lidé, nejčastěji dosahujeme spojení s touto naší duševní úrovní, tímto naším vnitřním prostorem při těchto a podobných činnostech:

Například při sledování televize, při kávě nebo cigaretě, dále si můžeme jít zaběhat, zaplavat, sednout do křesla, jít pracovat do dílny, nebo tam jen tak odpočívat, tvořit v ateliéru, zabrat se do manuální práce, u které nepotřebujete hlavu, jít na ryby a koukat na vodu, pustit si hudbu, spontánně tančit, číst si, hladit kočku, … dosaďte si sami.

Ve většině případů se ale jedná o nevědomý proces, který se prostě nějak děje, a my se v něm nevyznáme. Často jen proto, že ani netušíme, že existuje. Stejně tak nám pak zůstává skryt jeho potenciál a přínos, a to jak v našem individuálním vztahu, tak ve všech vztazích s dalšími lidmi, hlavně s těmi, se kterými trávíme nejvíce času.

S kým tento proces můžeme opět začít vědomě využívat.

Cituji větu jednoho z mých průvodců v této oblasti: „Není těžké to provést, ale je potřeba si vzpomenout na to, jak to provést.“

Dnes si již vzpomínat sami nemusíte. Stačí, když se spojíte s někým dalším, kdo tento proces na vědomé úrovni již praktikuje. O to lépe, čím více vám tak říkajíc jeho způsob práce na této duševní úrovni sedne. Chce to vyzkoušet, nejlépe více krát než jednou a pak si udělat vlastní názor na základě vlastních aktuálních zkušeností.