Porozumění rodovému dědictví v našich vztazích

Co to vlastně takové rodové dědictví je?

Dalo by se říct, že je to taková databanka našich rodových a rodinných zkušeností uchovávaná v našem osobním podvědomí i kolektivním nevědomí.Je to taková naše rodová rada, která se občas přihlásí o slovo ve snaze upozornit nás na něco, čeho jsme si my sami doposud nevšimli, co budeme v následující etapě našeho života potřebovat.

A tentokrát ke mně promluvili muži.

Poznal jsem to podle tématu a přístupu, kterými mi byla promluva nabídnuta. Jednalo se o nabídku aktualizace mého vztahu s penězi, konkrétně šlo o podobu finanční spolupráce s mojí ženou.

Původní mnohagenerační koncept, že do vztahu muže a ženy přicházejí peníze pouze skrze muže, dnes už neplatí.

Je dobré si to neustále připomínat, protože z pohledu současného genderového nastavení mužů a žen, to že tomu může být i jinak, platí jen chvilku. Několik málo desítek let oproti dlouhému zástupu staletí. Je to tedy pro mě, pro nás s ženou i pro naše rody stále nové.

Za tak krátkou dobu se ještě nestačila naše rodová dědictví aktualizovat na nové, širší a hlubší možnosti fungování současných vztahů, a tak nás podporují do jisté míry stále postaru. Což je někdy dobře, ale někdy jejich původní data a přístupy potřebují inovaci.

I proto se mi toto téma vrací postupně a opakovaně. Jen tak je pro mě možné s ním úspěšně pracovat. Krok po kroku.

I tentokrát bylo a je mým úkolem, aby mohl náš současný finanční model spolupráce s mojí ženou v klidu pokračovat, doinformovat mé mužské předky o aktuálních přínosech naší dosavadní společné spolupráce.

Tak trochu je i sebe uklidnit, že všechno jde dobře, jen trošku v jiném, širším pojetí, než jsme byli oni i já, původně zvyklí.

Nemám v rodu parťáky, o které bych se mohl při těchto vnitřních rozhovorech opřít.

Jsem v naší rodové linii první, kdo se rozhodl vystoupit z řady těchto zajetých pořádků. Silou zde nic nezmůžu.

Jsou ostražití a vše opakovaně prověřují a já se jim nedivím. Přicházím a přicházíme s inovacemi, které tyto muže a jejich známý způsob života, toho co vykonali, čeho dosáhli, mohou velmi snadno ohrozit.

Už jsem se naučil, že nemohu začínat tím, jak to potřebuji právě teď já sám. Úcta, respekt a vděčnost k těmto mužům i ženám, sobě samému a samotnému procesu partnerského soužití s mojí ženou mi umožňuje s těmito muži mluvit a přijímat jejich průběžná požehnání.

I tak by se jejich promluvy ke mně mohly brát.

Detailněji znám příběh posledních tří mužů v naší mužské rodové linii. Můj pradědeček, dědeček i táta obětovali mnoho, aby dostáli tomuto zákonu. A to především v rovině svých osobních partnerských vztahů.

Moje cesta může být i díky nim dnes jiná. Nemusím nutně volit mezi jedním a druhým, mezi podobou materiálního úspěchu a kvalitou mých vztahů.

Mohu postupně zkoušet a zažívat možnost, že tyto dvě roviny v mém a našem životě probíhají souběžně. A i když se sem tam dostanou do křížku, tak s každou další odžitou zkušeností přicházíme s ženou na to, že spolupracovat při zachování vlastní jedinečnosti je lepší a ve výsledku mnohem méně náročnější, než neustále střídat jeden, nebo druhý individuální model.

Každý z nás je vrcholem evoluce celého svého rodu, jsme přirozeně nastaveni a připravení ve své dospělosti navázat a přerůst naše rodiče a vytvořit tak prostor pro další generaci.