Váš Ex si druhou šanci zaslouží
Váš Ex si druhou šanci zaslouží,
a to minimálně ve vaší hlavě.
Pokud se pro takovou rekapitulaci rozhodnete, je to obvykle možné až po nějakém čase. Čase na zažití změny vaší situace, čase na vyrovnání se s nepřítomností jak vašeho partnera, tak všeho, co pro vás váš společný vztah znamenal a dost možná stále znamená.
Není výjimkou, že když se rozcházíme, nedokážeme často pojmenovat to, proč už nechceme pokračovat, co se změnilo, proč máme pocit, že to nefunguje.
Často místo skutečné příčiny, uvedeme jako naši domnělou příčinu už nějaký následek dlouhodobějšího neporozumění tomu, co se ve vás a ve vašem společném vztahu vlastně děje, a co potřebujte změnit, aby to znovu fungovalo.
Například: “Odcházím, protože se s tebou už nedá mluvit, nemůžu ti nic říct, vždycky vyletíš.” Nebo cokoliv jiného, čím se vyhneme tomu, abychom sami sobě i našemu partnerovi přiznali, že vlastně nevíme, proč to přestalo fungovat.
Není výjimkou, proto píšu i tento článek, že abychom tento fakt vlastního neporozumění skryli sami před sebou, učiníme za náš rozchod odpovědným našeho partnera.
To není výčitka. Tak to prostě je. Máme strach z konce, strach že zůstaneme sami.
My se ale ve skutečnosti nebojíme konce jako takového. Bojíme se a necháváme se vyčerpávat domnělými, zástupnými konci, které nám v hloubi našeho srdce nedávají smysl. Tak nějak tušíme, že se to celé stalo i kvůli něčemu dalšímu, že je tam toho pro nás stále ještě víc.
Když víme, na čem jsme, jsme si postupem času schopni poradit se vším, co nám život přinese. Jsme schopni jít dál. Pokud ne, je dost možné, že se ještě potřebujeme s naším Ex do rozejít.
A tak za mě, vyprdněte se na důvody údajných konců.
Vraťte se na začátek.
Na začátek vašeho vztahu, když to tam bylo. Když se cítili, proč jste a máte být spolu. Není náhoda, kdy a koho potkáme. Každý z našich předchozích partnerů byl v daný čas pro nás tím pravým a mi jsme byli tím pravým pro něj.
Bylo to proto, že vás partner na začátku vašeho vztahu postavil na první místo, nebo proto, že jste společně mohli otevřeně mluvit o citlivých tématech z vaší minulosti či přítomnosti. Nebo, že jste mohli v plné pozornosti, přijetí a zájmu, vyjádřit ať už přímo, či nepřímo, co cítíte, …? A to vše bez hodnocení a posuzování.
Každý partner, každý společný vztah nás směřoval, něco nás v oblasti práce s našimi vztahy naučil, nebo se o to alespoň snažil. Něco, co jsme potřebovali, abychom mohli jít dál jako svobodnější a současně zodpovědnější bytosti, jak ve vztahu k sobě, tak v našich společných vztazích.
Vaší opětovnou pozorností, vaším opětovným uznáním a detailnějším porozuměním vašim předchozím vztahům, jejich koncům a začátkům, uctěním sebe samých v těchto vztazích, vší touto respektující pozorností, otevřete dveře i k odpovědím na otázky, proč vy dva jsme vlastně byli spolu a co to pro vás znamená dnes.
Pro vás, pro možnost obnovení vašeho původního vztahu, nebo pro započetí vztahu nového.

