a to minimálně ve vaší hlavě.

Pokud se pro takovou rekapitulaci rozhodnete, je to obvykle možné až po nějakém čase. Čase na zažití změny vaší situace, čase na vyrovnání se s nepřítomností jak vašeho partnera, tak všeho, co pro vás váš společný vztah znamenal a dost možná stále znamená.

Není výjimkou, že když se rozcházíme, nedokážeme často pojmenovat to, proč už nechceme pokračovat, co se změnilo, proč máme pocit, že to nefunguje.

Často místo skutečné příčiny, uvedeme jako naši domnělou příčinu už nějaký následek dlouhodobějšího neporozumění tomu, co se ve vás a ve vašem společném vztahu vlastně děje, a co potřebujte změnit, aby to znovu fungovalo.

Například: “Odcházím, protože se s tebou už nedá mluvit, nemůžu ti nic říct, vždycky vyletíš.” Nebo cokoliv jiného, čím se vyhneme tomu, abychom sami sobě i našemu partnerovi přiznali, že vlastně nevíme, proč to přestalo fungovat.

Není výjimkou, proto píšu i tento článek, že abychom tento fakt vlastního neporozumění skryli sami před sebou, učiníme za náš rozchod odpovědným našeho partnera.

To není výčitka. Tak to prostě je. Máme strach z konce, strach že zůstaneme sami.

My se ale ve skutečnosti nebojíme konce jako takového. Bojíme se a necháváme se vyčerpávat domnělými, zástupnými konci, které nám v hloubi našeho srdce nedávají smysl. Tak nějak tušíme, že se to celé stalo i kvůli něčemu dalšímu, že je tam toho pro nás stále ještě víc.

Když víme, na čem jsme, jsme si postupem času schopni poradit se vším, co nám život přinese. Jsme schopni jít dál. Pokud ne, je dost možné, že se ještě potřebujeme s naším Ex do rozejít.

A tak za mě, vyprdněte se na důvody údajných konců.

Vraťte se na začátek.

Na začátek vašeho vztahu, když to tam bylo. Když se cítili, proč jste a máte být spolu. Není náhoda, kdy a koho potkáme. Každý z našich předchozích partnerů byl v daný čas pro nás tím pravým a mi jsme byli tím pravým pro něj.

Bylo to proto, že vás partner na začátku vašeho vztahu postavil na první místo, nebo proto, že jste společně mohli otevřeně mluvit o citlivých tématech z vaší minulosti či přítomnosti. Nebo, že jste mohli v plné pozornosti, přijetí a zájmu, vyjádřit ať už přímo, či nepřímo, co cítíte, …? A to vše bez hodnocení a posuzování.

Každý partner, každý společný vztah nás směřoval, něco nás v oblasti práce s našimi vztahy naučil, nebo se o to alespoň snažil. Něco, co jsme potřebovali, abychom mohli jít dál jako svobodnější a současně zodpovědnější bytosti, jak ve vztahu k sobě, tak v našich společných vztazích.

Vaší opětovnou pozorností, vaším opětovným uznáním a detailnějším porozuměním vašim předchozím vztahům, jejich koncům a začátkům, uctěním sebe samých v těchto vztazích, vší touto respektující pozorností, otevřete dveře i k odpovědím na otázky, proč vy dva jsme vlastně byli spolu a co to pro vás znamená dnes.

Pro vás, pro možnost obnovení vašeho původního vztahu, nebo pro započetí vztahu nového.

The post Váš Ex si druhou šanci zaslouží appeared first on Vít Hruška - Partnerské vztahy.

Jelikož je ještě příliš malá, aby k nám promlouvala slovy, dělá to za pomocí zvuků s proměnlivou energetickou intenzitou při čtyř končetinové gestikulaci.

Někdy je celkem oříšek poznat, zda se právě hlásí na krmení, nebo se potřebuje „pouze“ emocionálně vyjádřit.

V druhém případě, když to opravdu rozbalí se nám při detekci jejich a tím i našich aktuálních potřeb skvěle osvědčují dvě knížky.

Psychologický výklad pohádek od Marie-Louise von Frank a již kultovní kniha v této oblasti od Naomi Aldortové – Vychováváme děti a rosteme s nimi.

S obou případech s knihami pracujeme intuitivním způsobem, tak že si položíme otázku, například: co nám naše dcera chce říct, nebo co potřebuje, co potřebujeme my sami, každý zvlášť nebo i společně, a otevřeme knihu právě tam kde máme, a čteme kam nám pohled padne.

Například cituji z knihy Vychováváme děti a rosteme s nimi:

“Ideální výchova, kdy se dítěti dostává pouze laskavosti, se daří jen málokdy. Jakkoli moc si přejete, abyste se k dítěti chovali co nejlépe, přijímejte také své i jeho chyby. Buďte upřímní a umožněte dítěti, aby vám mohlo bezpečně sdělit, jak se cítí. Tím, že rozpoznáte, co dítěti ublížilo, obnovujete znovu důvěru tam, kde byla přerušena.”

Pak už je pro mě, moji ženu, nebo pro nás společně snadnější, když máme inspiraci o co se může zrovna jednat, si v sobě vyjasnit, zda se aktuální téma a jeho způsob sdílení týkají spíše naší dcery, nebo nás samotných.

Například:

Někdy naše dcera potřebuje vědět, že to, co jsme přes den s ženou mezi sebou řešili se jí netýká, že si to vyřešíme, jen třeba ne hned, ale hlavní je, že se jí to netýká.

Jindy zase potřebuje cítit, že se její i naše vzájemné pocity bezpečí a sebedůvěry dají obnovit. Při rozhovoru ve smyslu, že je všechno v pořádku, že se nemusí všechno podařit hned, nám ani jí. A hlavně, že je tu vždycky možnost to zkusit znovu a znovu.
To se jakoby nic uklidní a během vteřiny je z tygra zase žulidlo.

Celá komunikace za těch šest týdnů mi vlastně připadá, že je postavena na faktu, že se nic nedá udržet věčně, akorát ten otoč ztrát a obnovení důvěry s šestitýdenním mimčem je tedy neskutečný. Jakmile si začneme”lhát do kapsy” nebo ji začněme utěšovat, okamžitě spustí.

Zlatá práce s dospěláckými vztahy, ve kterých spíše potřebujeme trošku obnovit onu duševní vesmírnou senzitivitu, kterou mají tyto úžasné bytosti v tuto chvíli mnohonásobně silnější a citlivější než my, jejich rodiče.

The post Co vlastně chce? appeared first on Vít Hruška - Partnerské vztahy.

A není divu, nebo ještě jinak, je to dobře.

Můžeme si tak všimnout, že se něco děje, že se v nás nebo mezi námi, něco hlásí o slovo.

A to především ve smyslu zachování nebo obnovení naší osobní energie, našich každodenních sil.

Adventní období je nastavené tak, že nás vede na jedné straně více do hloubky k sobě samým, a na druhé straně nám připomíná všechny ty činnosti venku, které pro spokojené prožití společného času potřebuje ještě udělat.

Vánoce tak mohou být skvělým časem, kdy si můžeme všimnout, kdy a proč sami sebe upozaďujeme a dáváme velkou část svojí energie pro naplnění potřeb našeho společného vztahu. Místo toho, abychom si na chvíli poodešli a přehodnotili důležitost, a tím i pořadí jednotlivých činností, které ještě potřebujeme, nebo nepotřebujeme, udělat.

Někdy se také může stát, že si ale našeho osobního vyčerpání a přečerpání energetických zásob nevšimneme. I na to jsou vztahy dobře uzpůsobeny. Někdo nebo něco si vždycky všimne.

Jedním takovým upozorněním je úplně zdravý a do partnerských vztahů zcela přirozeně patřící – vzájemný konflikt partnerů.

Ten podle množství našich sil může probíhat buď formou vědomého konfliktu, kdy víme jak na tom jsme a proč se „jiskříme“, jen si ještě v konkrétní situaci potřebujeme dosednou. To je varianta, kdy máme ještě docela dost sil na to být přítomni, a to jak v našich vnějších vztazích, tak současně máme dost energie si všimnout i toho, co potřebujeme my sami uvnitř.

Anebo se pohádáme, kdy jsme většinou v situaci, kdy úplně nevíme, co se s námi děje, proč se vlastně hádáme a snažíme se spíše jeden druhého přesvědčit o naší pravdě. Tato varianta popisuje naše mnohem užší pole pozornosti, které odpovídá míře naší únavy. Dojde-li k hádce, vůbec se není třeba se tím trápit, nebo si to vyčítat, případně to vyčítat partnerovi. V základu platí prosté pravidlo:

Máme energii (spíše se domluvíme) / nemáme energii (spíše se pohádáme).

Když známe toto jednoduché pravidlo, můžete si říct: aha, pohádali jsme se, možná mám méně energie, než jsem si myslel. Zkusím se chvíli zaměřit jen na sebe, naberu tak znovu sílu i do společného vztahu.

Už jen tato myšlenka vás může přinést na další dobrý nápad, což je, že se můžete s partnerem domluvit, že si o tom, o čem si potřebujete promluvit, i když na to teď nemáte energii, promluvíte později. Tím zůstává zachován vzájemný respekt, i když k vyřešení dané situace či tématu ještě nedošlo.

Vyjádříme si tak vzájemně důvěru a dáme si prostor na to poodejít si do svých osobních vztahů, kde se o sebe a své energetické potřeby každý postaráme aktuálně nejlépe a nejrychleji, a budeme se tam moci vrátit odpočatí do našeho společného vztahu.

Umění nechat sami sebe, nebo našeho partnera poodejít ze společného vztahu i v náročných situacích, abychom se mohli postarat i sami o sebe, je velký dar.

A to nejen o Vánocích.

The post Obnovení důvěry ve vztahu appeared first on Vít Hruška - Partnerské vztahy.

A to pravidelně, vždy po každém dalším 3 měsíčním úseku naší spolupráce, povětšinou po šesti sezeních.

Při spolupráci na vytváření referencí s tímto záměrem, jsme to společně s klienty ještě vylepšili tím, že jsme “celkovou” referenci pro její detailnější, jasnější a jednodušší vytvoření rozdělili z jejich pohledu na dvě části, na dva typy referencí:

První typ – Jak spolupráce probíhá

Druhý typ – Co mi spolupráce dává

Klient si tak vytváří vlastní doložitelný přehled postupného rozvoje svých schopností v oblasti zvědomění si vlastních potřeb, včetně svých dovedností se o ně postarat. Jak sám v sobě, tak směrem ke svému okolí.

První praktickou zkušeností s osvojováním si svých nových a rozvinutých vztahových dovedností je právě naše spolupráce.

Tím se tento typ referencí stává velice cenným i pro mě v roli terapeuta a průvodce.

A když se to potká, jako při této aktuálně probíhající spolupráci, může se stát, že i pro vaši představu.

Jako příklad, samozřejmě v bezpečí anonymity, zde nyní mohu uveřejnit oba typy zmíněných referencí.

Obě reference jsou ze stejného časového úseku po 12 sezeních, což v tomto případě odpovídá přibližně šesti měsíční spolupráci.

Jak spolupráce s panem Hruškou probíhá

„Spolupráce s panem Hruškou probíhá po více liniích:

1. Jednak při společných sezeních jeden na jednoho, které máme 1x za 14 dní, ale také doporučenou prací na tématech v mezičase mezi sezeními, kterou si procházím a zpracovávám podle vlastní kapacity, priorit a aktuální situace.
2. Dále pak je tu možnost, kterou jsem zatím nevyužila, ozvat se mezi setkáními v naléhavém případě, pokud by se situace výrazně vyhrotila a potřebovala jsem se v ní zorientovat.
3. A také je tu provázení a podpora pro orientaci se v jakémsi meziprostoru, který vzniká mezi mnou a partnerem tím, že já v tuto chvíli již nějaký čas ve spolupráci s panem Hruškou jsem, zatímco partner zatím není. Postupně jsme se dobrali do bodu, kdy se partner rozhodl pro absolvování prvního společného setkání ve třech, po němž se může rozhodnout zda se připojí do spolupráce též.
4. Na každém sezení mám v úvodu prostor vnést to, co je právě nejaktuálnější, ať už je to nějaké širší téma, které během času mezi setkáními vystoupilo do popředí, nebo i úplně konkrétní každodenní situace, kterou potřebuji vyřešit. Pan Hruška mě tímto tématem vždy provází v souvislostech, ukazuje mi návaznosti, věci z nadhledu nebo z jiných úhlů, vysvětluje mi principy a učí mě uvidět to vše a pracovat s tím v každodennosti.
5. Oceňuji, že se zdaleka nejedná jenom o situace a témata přímo z partnerství, ale začínali jsme vztahem sama k sobě jako základem, ze kterého vše vychází a pracujeme i s dalšími vztahy, jako je vztah s rodiči a prarodiči.
6. Vnímám, že je velký důraz kladen i na náš vztah v rámci spolupráce při terapii. Vše je udržováno v jasnosti, srozumitelnosti a respektu. Vytváří se tím bezpečné prostředí, ve kterém jsem schopna důvěřovat, nechat se vést a také pracovat samostatně v mezičase.

Co mi spolupráce s panem Hruškou dává

1. Postupné chápání, porozumění a orientaci v sobě, v souvislostech, v situaci
2. To přináší větší stabilitu a pocit bezpečí
3. To přináší postupně uvolnění /v rámci možností/ a dostupnou energii, volnou kapacitu s tématy pracovat – opět postupně, dělat praktické kroky
4. Podporu v náročných konkrétních situacích – provázením a vyjasňováním
5. To přináší pocit, že na tu cestu nejsem sama.“

Takto sepsaný text jsem odeslal dle domluvy pro konečný souhlas s uveřejněním své klientce a dostal jsem tuto odpověď:

„Když to čtu takto s odstupem, jsou 2 věci, které oceňuji – jednak samozřejmě fakt, že takto opravdu pracujete a já mám to štěstí to zakoušet na vlastní kůži, ale nově si na tom uvědomuji také hodnotu toho, že to jsem schopná uvidět a zformulovat do slov, což mi umožňuje ocenit obě cesty – Vaši, ale i tu mojí.. a to je přesně ten efekt, o kterém píšete – klient si sám sobě zvědomí…

Ano, souhlasím s navrhovaným způsobem uveřejnění.“

The post Reference jako terapeutický nástroj appeared first on Vít Hruška - Partnerské vztahy.

Jedná se o tato čtyři období:

Období zamilovanosti je počátečním období společného vztahu

Období života v partnerském vztahu

Období kdy potřebujeme být sami se sebou

Období kdy se připravujeme na návrat do společného vztahu

V tomto článku se budeme blíže věnovat

OBDOBÍ PŘÍPRAVY NA NÁVRAT DO SPOLEČNÉHO VZTAHU

Co prakticky můžete pro sebe i pro váš budoucí vztah v tomto období udělat.

1. Buďte víc sami se sebou, když to jde.

V přírodě, ve svém oblíbeném křesle, při sportu, kdekoliv o samotě. Je v tom krásný paradox života. Na podporu vašeho záměru být s dalším člověkem je v tomto období nejpřínosnější kvalitně strávený čas o samotě.

Zda jste již v období přípravy na další vztah poznáte i podle toho, že jste nějakého toho času stráveného o samotě sami se sebou už schopni. Nemusí to být nic velkého, ale sem tam se vám podaří, že si samotu sami zvolíte. Pocit osamění, který si často za schopnost být sami se sebou o samotě zaměňujeme, při této záměně v našem vědomí říká, že se vám život děje, a vy s tím nemůžete nic udělat. Vede vás tak zpět do prostoru osamění, který je přínosný v předešlém vývojovém období tvorby partnerského vztahu, období, kdy se tomu, jak být postupně víc sami se sebou, začínáme učit.

Ve chvíli, kdy jste tento konec vašeho nyní již starého způsobu vztahování schopni uvidět, a být sem tam sami se sebou, můžete na další krok.

2. Teď, když jste spojeni nejen se svými pocity, ale i s těmito myšlenkami a stojíte pevněji nohama na zemi, můžete si položit otázku: „Jakým partnerem byste chtěli sami sobě být?“

Jde o to, že se při této vlastní rekapitulaci poznáte ještě blíž, takže budete moci vašemu budoucímu vztahu nabídnout ještě přesnější obraz sama sebe, než tomu bylo doposud. Tím se přirozeně zvýší šance, že váš další vztah vydrží, protože platí, že přitahujete stejně naladěné nebo uvědomělé partnery, jako jsme mi sami.

Čím méně toho o sobě z pohledu vašeho fungování ve vztazích víte, tím více hrajete vabank. Takto vytvářená jistota ve vztahu s dalším člověkem patrně povede opět k situacím, které vám budou zrcadlit potřebu se nejdříve vrátit sami k sobě, než se pustíte do tvorby dalšího společného vztahu s druhým člověkem. Což je přesně to, co v tomto období přípravy na vztah máme všichni udělat.

Zastavit se, ohlednout se a poučit se z předchozích zkušeností více než jedním způsobem a propojit je vědomě s vaší současnou realitou. Protože až to přijde a vy se zamilujete, tak pro tuto aktualizaci vašeho přístupu, jak k sobě samým, tak i k sobě navzájem, aby vztah vydržel, nebude už tolik prostoru.

3. Způsoby a směry získávání nových informací o vlastním životě pro vztah, který vydrží.

Uvolněný, laskavý, a tím velice efektivní způsob, jak se něco nového dozvědět ze své minulosti, je si zavzpomínat. Každý rád vzpomíná. I pro vás to bude mnohem snadnější, když třeba sami sebe, nebo své rodiče, přátele, bývalé partnery pozvete na kafe či dortík.

Jako místa a témata, kam nejlépe v tomto období směřovat svoji pozornost při vzpomínání, bych doporučil podívat se na partnerský vztah vašich rodičů a jejich rodičů, včetně vašich vlastních zkušeností z vašich předešlých partnerských (dlouhodobých) vztahů. Příčiny opakujících se vzorců vašeho chování, které vám pravděpodobně komplikují život, se tu pěkně při této sebepráci zviditelní.

A hlavně, ať už jste si vzpomněli na cokoliv, dejte si čas. Pokud se vám objeví souvislosti, kterým nerozumíte, nesnažte se jim porozumět hned. Pro začátek bude stačit, když si to jen napíšete, nebo nahrajete na diktafon. Můžete se tak k této práci vracet opakovaně a postupovat krůček po krůčku. To stačí, tak to funguje.

4. Mějte se rádi.

Mít se opravdu rád znamená respektovat svoje aktuální potřeby. Když potřebujete smutnit, smutněte. Když potřebujete plakat, brečte. Když se bojíte, přiznejte si to. Přiznáním strachu získáte odvahu a znovu obnovíte rovnováhu. Váš pocit jistoty se vrátí.

Stejně tak když přijde chvíle radosti, tak se nebojte a buďte spontánní a běžte do akce. Pracujte na sobě, objevujte se. Setkání, na které čekáte, na které se připravujete, přichází do vašeho života přesně s touto uvolněnou a tvůrčí energií, kterou si na základě porozumění své minulosti tvoříte i ve své současnosti.

Nejlépe se tato terapeutická práce dělá s odborníkem, ale ne vždy jsme na tuto spolupráci připraveni, proto ji tu popisuji i pro ty z vás, kteří se do toho chcete pustit sami.

Pro bližší seznámení se s jednotlivými VZTAHOVÝMI TERMÍNY v tomto článku se můžete podívat do VZTAHOVÉHO SLOVNÍKU.

The post Šli byste do toho už znovu? appeared first on Vít Hruška - Partnerské vztahy.

Co Mužská jeskyně a Ženská chvíle vlastně jsou a k čemu slouží.

Jsou to prostor a čas, kde a kdy se vracíme domů. K sobě samým nejen na racionální, ale i na duševní úrovni našeho života.

Uvolnění, které při tomto procesu vnitřního přijetí sebe sama zažíváme, nám mimo jiné umožňuje podívat se na sebe, svůj život a své vztahy způsobem, jako by to bylo poprvé. Bez hodnocení, posuzování nebo analýzy. Je to schopnost najít domov potmě i za denního světla.

Můžeme tak mnohem lépe poznat, kde se ve skutečnosti vyčerpáváme, i když nám to tak při běžném provozu na racionálně emoční úrovni nemusí vůbec připadat. Návrat domů nás oživuje a navrací nám vyrovnanost.

Čas strávený v Mužské jeskyni nebo v Ženské chvíli není pouze časem odpoutání, odpočinku a relaxace. je to také čas k učení aobjevování zapomenutého, nepoužívaného a pohřbeného. Zde si můžeme představit budoucnost a také číst v mapách jizev duše. Poučit se, co vedlo k čemu a jakým směrem se máme vydat dál.

V hloubce spojení s naší duševní podstatou je mnohem menší chaos než na povrchu naší každodenní reality.

Tento proces spojení a jeho následného prověření od základů v našich vztazích probíhá neustále. Obvykle na nevědomé úrovni. Každý z nás tuto potřebu po hlubším spojení neustále cítí a podvědomě vyhledává. Nejčastěji ho známe pod pojmem intuice, ale mnohdy se zde spojujeme nejen se svojí intuicí, ale i se svým instinktem.

S věkem a zkušenostmi se tato naše potřeba po pravidelném aktualizování smyslu a záměru našeho života na této úrovni přirozeně zvětšuje.

Z pohledu partnerského vztahu můžeme říci, že jak se vyvíjí naše dva individuální vztahy, náš společný vztah roste spolu s námi. Tím se přirozeně tato naše potřeba zorientovat se v sobě, v potřebách našeho partnera a potřebách našeho společného vztahu ještě zvyšuje.

PROČ do tohoto prostoru vstupujeme.

Ještě než se vědomě pustíme dál, do sestupu pod naše racionální a emoční pásmo vnímání, je dobré vědět, že si muži a ženy tuto potřebu vnitřního spojení, vnitřní jistoty a stability zajišťují jinak a v jiném pořadí. Ale ze stejného důvodu.

Za potřebou nalezení vlastního klidu a zachování dostatečného množství energie je naše nejzákladnější potřeba. Potřeba vytvořit prostor, ve kterém se cítíme bezpečně, a to jak na fyzické, tak i mentální, emocionální a duševní úrovni.

Muži

Muži do tohoto prostoru vstupují, řekněme, raději, protože v něm mohou nalézt odpovědi na základní instinktivně laděné otázky spojené s prácí s vnitřními i vnějšími hranicemi vztahu a díky tomu mohou vytvořit bezpečný prostor, ve kterém se žena může uvolnit. Už jen možnost spojení s touto základní mužskou archetypální silou jim dodává v dnešní genderově proměnlivé době jistotu a sílu vyplývající z vlastního mužského sebeurčení.

Ženy

Ženy vstupují do tohoto prostoru dle svých slov a zkušeností až, když musí. Odpovídá to také jejich ženskému nastavení. Ženský princip nalézá svůj tvůrčí potenciál v již zmíněném zajištěném bezpečném prostoru svého mužského protějšku. Pokud se ale žena bezpečně ve svém životě, vztahu, okolí necítí, i ona se potřebuje naučit základy práce pro zajištění si svého bezpečí na každé ze čtyř úrovní, které v součtu tvoří náš celkový pocit bezpečí.

Kdy a kde do tohoto prostoru vstupujeme.

My, západní lidé, nejčastěji dosahujeme spojení s touto naší duševní úrovní, tímto naším vnitřním prostorem při těchto a podobných činnostech:

Například při sledování televize, při kávě nebo cigaretě, dále si můžeme jít zaběhat, zaplavat, sednout do křesla, jít pracovat do dílny, nebo tam jen tak odpočívat, tvořit v ateliéru, zabrat se do manuální práce, u které nepotřebujete hlavu, jít na ryby a koukat na vodu, pustit si hudbu, spontánně tančit, číst si, hladit kočku, … dosaďte si sami.

Ve většině případů se ale jedná o nevědomý proces, který se prostě nějak děje, a my se v něm nevyznáme. Často jen proto, že ani netušíme, že existuje. Stejně tak nám pak zůstává skryt jeho potenciál a přínos, a to jak v našem individuálním vztahu, tak ve všech vztazích s dalšími lidmi, hlavně s těmi, se kterými trávíme nejvíce času.

S kým tento proces můžeme opět začít vědomě využívat.

Cituji větu jednoho z mých průvodců v této oblasti: „Není těžké to provést, ale je potřeba si vzpomenout na to, jak to provést.“

Dnes si již vzpomínat sami nemusíte. Stačí, když se spojíte s někým dalším, kdo tento proces na vědomé úrovni již praktikuje. O to lépe, čím více vám tak říkajíc jeho způsob práce na této duševní úrovni sedne. Chce to vyzkoušet, nejlépe více krát než jednou a pak si udělat vlastní názor na základě vlastních aktuálních zkušeností.

The post Návrat domů appeared first on Vít Hruška - Partnerské vztahy.

Rozdělím je podle jednotlivých typů výkladu, které vám mohu zprostředkovat.

Základní výklad pohádky

Můžeme si všimnout s jakými typy archetypů pracujete nejraději, ke kterým jste nejvíce vnímaví. Příroda, fakta, fantazie, intuice. Můžeme říct, že se dozvíte, jaký jste pohádkový typ.-)

Propojíme dobré zprávy z minulosti s dobrými zprávami ve vaší přítomnosti. Uvědomíte si, co se vám ve vašich vztazích už podařilo. Spojíte se se svojí spokojeností.

Zviditelní se vám to, jaké konkrétní informace a souvislosti by se vám právě teď mohly v případě zájmu o další práci na vašem vztahu hodit.

Základní výklad vás propojí s vaší spokojeností. A to i tam, kde byste ji nečekali.

Psychologický výklad pohádky

Psychologický výklad začíná základním výkladem a pokračuje dál. Energii, která vychází z vaší spokojenosti, využijeme k dalšímu průzkumu a spolupráci mezi vaším a pohádkovým příběhem.

Skvělým nástrojem je archetypové mapování a propojování vaší fantazie s realitou.

To vám mimo jiné umožňuje měnit děj vašeho pohádkového příběhu. Pokud to jde zde, jde to i ve vaší realitě.

Možnost pracovat současně se dvěma typy REALIT je tím nejdůležitějším a přitom nejzajímavějším způsobem, který tato cesta k sebepoznání nabízí.

Vyjádřeno slovy paní Renaty:

„Tento typ výkladu mi pomohl uvidět význam mého vyprávění a propojit v sobě paralelu pohádkového příběhu a mého života v konkrétních bodech a oblastech. Tím, že příběh vyprávím já, je to můj prožitek, a když k němu přidám ještě výklad pana Hrušky, je to jako když si v místnosti rozsvítím, místo abych se snažila zorientovat se ve tmě jenom s baterkou. Za mě super nástroj! Doporučuji a děkuji.”

Výklad pro dva

U výkladu pro dva si před samotným výkladem budete pravděpodobně potřebovat odpovědět i na tyto otázky:

Vyberete si každý svoji pohádku, nebo se domluvíte na stejném příběhu?

Budete chtít každý vlastní soukromí při vyprávění vaší pohádky a sejdeme se až u společného propojení obou výkladů, nebo mi ji budete vyprávět před vaším partnerem a budeme celou dobu pracovat ve třech?

Propojení vašich vyprávění pojmeme v rámci základního výkladu, nebo se pustíme i dál, k rozdílnostem a zajímavostem, které by mohly být zdrojem dalšího rozkvětu vašeho vztahu?

Co vám tedy výklad pro dva může nabídnout?

Radost ze společného tvoření na vztahové úrovni. Co byste například řekli možnosti vrátit se na začátek vašeho společného vztahu, kdy jste se do sebe poprvé zamilovali?

Další možnost, jak společný výklad rozvinout, je zviditelnění míst, kde se vaše příběhy protínají a kde se rozcházejí. Kde a jak se doplňují, nebo kde si spíše ukazují to, co může být se vašich skutečných vztazích nyní spatřeno a aktualizováno včetně toho, kudy se vydat dál.

Tyto přirozené křižovatky jsou stejně jako všechny další informace a souvislosti, které díky výkladu získáte, odrazem vaší společné cesty. Vaše zvídavost a schopnost si současně všimnout toho, co bylo a je, je tím nejlepším základem i pro to, co má teprve přijít.

Tak toto jsou tři typy výkladů, které vám nabízím.

Zajímá-li vás více informací k VÝKLADU POHÁDKY pro PARTNERSKÉ VZTAHY, najdete je ZDE.

The post Co můžete od jednotlivých typů výkladu pohádky očekávat appeared first on Vít Hruška - Partnerské vztahy.

Jak ve své knize: Ženy, které běhaly s vlky píše Clarissa Pinkola Estés o této technice práce s naší vnitřní pozorností: …“je-li příběh semínkem, potom jsme pro něj půdou. Pouhé vyslyšení příběhu nás nechá jej prožívat, jako kdybychom sami byli tím hrdinou nebo hrdinkou, kteří buď klopýtají, nebo nakonec vítězí.

Slyšíme-li příběh o vlku, chvíli potom se touláme kolem a vnímáme jako vlk. Slyšíme-li příběh o holubici, která konečně našla své mládě, potom se na chvíli něco pohne za naší vlastní opeřenou hrudí. Pouhým nasloucháním příběhu je nám skutečně vtisknuto poznání.“

A když k samotnému naslouchání přidáte fakt, že jste to vy, kdo onen příběh vypráví, kdy jste současně jeho vypravěčem i posluchačem, přínos v podobě porozumění vlastnímu i okolnímu světu vašich vztahů může být opravdu veliký.

Tomuto způsobu sdílení a prožívání současně se říká archetypové vyprávění.

Archetypové vyprávění je pohlazením z hlouby naší duše.

Díky této „základní duševní činnosti“ můžeme ve výkladu pohádky hledat a nacházet základy našich pocitů, emocí, myšlenek, fantazií a jednání a současně jsme schopni je propojit v rámci fungování a vývoje jednotlivých vrstev našeho partnerského vztahu.

Během i po výkladu se můžete současně dívat do vaší pohádkové minulosti a přitom zůstat pozorní i ve vaší přítomnosti.

Propojení těchto dvou realit vám podle typu výkladu, který si vyberete, může ukázat:

Základní výklad

že se vám toho ve vašich vztazích také hodně podařilo, a že to, co v svých vztazích prožíváte, dává smysl i tam, kde ho třeba ještě sami nevnímáte. Uvidíte a porozumíte těmto souvislostem vašich jednotlivých úspěchů, které jste doposud buď neviděli, nebo jste je bez kontextu nepovažovali za dostatečně důležité.

Základní výklad vás uvolní a dovolí vám se pozastavit, spokojeně a zaslouženě si vydechnout a oslavit to, co už máte. Můžeme ho také využít pro pochopení světa (dalších vztahů, které s vaším vztahem souvisí) kolem sebe.

Psychologický výklad

na tyto výchozí informace ze základního výkladu navazuje a práci s nimi rozšiřuje a propojuje s vaší současnou situací. Po „nabrání sil“ na základě fyzického či mentálního uvolnění a porozumění se můžete zaměřit i na informace a souvislosti, které vám umožní pokračovat dál novým směrem, s novou vitalitou a konkrétními nástroji pro práci na vašem vztahu.

Psychologický výklad nabízí možný začátek kontinuální a vědomé práce na vašem vztahu, která je osobitá, hravá a lidská. Slouží k aktivaci vaší intuice, podpoře kreativity a čtení z podvědomí. Dále je vhodná pro sebepoznání a obnovení řádu jednotlivých postupných kroků při tvorbě partnerských vztahů.

Proč jít do Výkladu pro dva?

Stejně jako naše dva individuální vztahy muže a ženy ve společném vztahu, tak i naše oblíbené pohádky nebo příběhy, které každého z nás doprovází, se přitahují. Nějak na sebe navazují a vzájemně se doplňují. Někdy v obsahu, někdy v přístupech. Některé z těchto modelů a přístupů vztahování mezi mužem a ženou jsme podědili, jiné jsme si vytvořili sami.

Výklad pro dva vám pomůže mapu vašeho společného partnerského vztahování více odkrýt, porozumět jí a zpřístupnit ji.

Například, pokud nejste zvyklí s partnerem příliš mluvit o svých pocitech a věcech, které s nimi v realitě prožívání vašeho spokojeného vztahu souvisí, pohádkový výklad může být takovým nezávazným rozpohybováním obav či mlh, které vás či vašeho partnera od této činnosti vzdalují, nebo ji neumožňují vůbec. Také můžete tento výklad využít k oslavě a k ocenění jeden druhého, sama sebe, či vašeho společného vztahu, NAHLAS.

Na archetypové úrovni sami sobě i sobě navzájem rozumíme i beze slov.

Zajímá-li vás více informací k VÝKLADU POHÁDKY pro PARTNERSKÉ VZTAHY, najdete je ZDE.

The post Proč si nechat udělat výklad pohádky? appeared first on Vít Hruška - Partnerské vztahy.

jak k výběru pohádky pro váš výklad můžete přistoupit:

První

Vyberte si takovou, která vás první napadne. Na výběr spojený s intuicí se můžete spolehnout. U takového výběru může být při výkladu zajímavé už jen to, proč vás tato pohádka v souvislosti s vámi napadla.

Druhá

Také je možné, že vás napadne hned několik pohádek najednou. Klidně se s tím spokojte. Na začátku naše setkání si s konkrétním výběrem jedné z těchto pohádek hravě poradíme.

Třetí

Můžete si také vybrat oblíbenou pohádku blízkého člověka. Obvykle je to mamka nebo táta, babička či dědeček, kdo vám svoji oblíbenou pohádku, když jste byli malí, četl nebo vyprávěl.

Čtvrtá

S oblíbenou pohádkou jednoho z rodičů, nebo prarodičů nikdy neuděláte chybu. Naopak, obvykle je tento jejich pohádkový příběh propojen s tím vaším. Často, pokud s námi naši rodiče svůj oblíbený pohádkový příběh sdílejí, může být tento příběh jakýmsi základem pro náš pozdější výběr vlastní pohádky nebo příběhu.

Pátá

Další věc, která vám může při výběru pohádky pomoci, je fakt, že se vám nějaká pohádka nebo příběh opakovaně vrací do života. Třeba v různých zpracováních, nebo se jedná o stejnou verzi, ale v jiném období vašeho života.

Šestá

Nemusí se vždy jednat pouze o pohádku, může to být třeba i seriál (u mě to byl Sandokan), nebo film.

Pokud ještě nevíte, je to úplně v pořádku. Když to hned nejde, netlačte na to. Chvíli se sebou tuto otázku jen tak noste a v pravý čas vám odpověď přijde. Můžete si o tom také promluvit se svým partnerem, přáteli nebo rodiči. Ani prarodiče se obvykle tomuto tématu nebrání, naopak.

Například můj táta, když jsem se ho na jeho oblíbenou pohádku zeptal, vytáhl z knihovny úplný poklad. Dětskou knížku Kuřátko a obilí od Františka Hrubína z roku 1953.

Jak vidíte i postupný výběr pohádky může být dobrodružnou výpravou:-)

Využijte to.

Ještě jedna otázka mě v souvislosti s výkladem pohádky napadá.  A to, že je dobré vědět, k čemu vám takový výklad pohádky může být dobrý, proč si ho máte chtít nechat udělat.

Zodpovězení této otázky se věnuje další článek spojený se službou VÝKLADU vaší oblíbené POHÁDKY, který najdete zde:

Proč si nechat udělat výklad pohádky?

The post Jak si vybrat pohádku appeared first on Vít Hruška - Partnerské vztahy.

Nakonec jsme to, co jsme potřebovali řešit v klidu, řešili za pochodu, unavení a vlastně už na sebe i na sebe navzájem naštvaní, že to odkládáme, protože jsme věděli, že až na to prostor bude, tak toho bude už moc najednou a nebude to fungovat.

Já jsem se tak trošku ukolébával tím, že to zvládneme, že přeci víme, jak s tím pracovat, že už to máme mnohokrát za sebou. Ale když k tomu nejsou podmínky, tak to, že vím/e, jak s tím pracovat, prostě nestačí.

Jasně, že když se to na nás začalo těsně před Vánoci valit, tak jsme se opakovaně pohádali.

To, co nám místo domluvy v takových podmínkách spolehlivě začne fungovat, když sebe i sebe navzájem delší čas ohrožujeme únavou, vyčerpaností a nedostatkem možností si o tom, co se v nás děje v klidu popřemýšlet a promluvit, je boj o moc.

„Já mám pravdu, ty to změň, ty to udělej jinak,“… a tak dále. Důvěra na obou stranách je v tu chvíli ta tam.

Za těch devět let našeho vztahu jsem nikdy neměl takový strach, že by náš vztah mohl skončit, jako tentokrát.

Ale bylo to potřeba.

Roztavilo to ve mě doposud neviděnou potřeby jistoty, nebo spíše samozřejmosti ve smyslu, že když se nám a našemu vztahu daří, tak tomu bude už vždycky.

Jenže ono to tak jednoduché s tím automatickým štěstím není.

Přirozený vývoj každého, nejen partnerského vztahu funguje oběma směry. A to v závislosti na podmínkách, které pro sebe a náš společný vztah vytváříme.

Já, moje žena i náš společný vztah jsme živé bytosti, a když se staráme odpovídajícími a výše popsanými způsoby o všechny členy týmu, my i náš vztah prosperuje. Když se dlouhodoběji o některou část přestaneme starat, a přitom se na ni stále spoléháme, vyčerpá se a jednoho dne řekne dost. A v tu chvíli je úplně jedno, co všechno máme ve společném vztahu za sebou.

Tato hmatatelná přítomnost možnosti konce našeho vztahu se tak pro mě i pro nás stala novým pokornějším začátkem plným vděčnosti za to, kdo jsme a že se máme. Právě teď, ne až zítra, nebo pozítří. Až … .Takovýto přístup totiž žádný konec nemá.

Bez změny přístupu žádný nový začátek nenastane.

V tomto případě bez pozornějšího a laskavějšího přístupu k sobě, i k sobě navzájem. A to i když stále chybujeme a budeme chybovat, protože díky tomu jsme vlastně spolu. A náš společný vztah?

No, ten to miluje, když si přestaneme hrát na bohy a zase se znovu najdeme na zemi.

The post Samozřejmost je Achillova pata partnerských vztahů appeared first on Vít Hruška - Partnerské vztahy.