Kamarádím se vztekem

Je jaro. Zvedá se vlna energie, která nikoho z nás nenechá stát stranou. Je čas vykročit, znovu zaměřit svoji pozornost na naše reálné cíle pro nadcházející období. Zároveň je třeba dát si pozor na to, abychom ten začátek nepřepálili! Což se mnohem snáze řekne, než udělá.

Tak třeba buk. Zjednodušeně, když buk neodhadne svůj roční vodní příděl a začne z počátku roku vytahovat vodu do kmene a do koruny ve velkém množství, vystavuje se riziku, že přijde-li pak období sucha, pukne mu srdce, protože koruna vysaje všechnu vodu z kmene.

U nás lidí je to podobné. Přetlak v naší hlavě může vzniknout výsledkem nadměrné činnosti našich hodnotících myšlenek. Dosáhne-li maxima, naše „srdce pukne” a ven se v podobě přetlaku vyřítí VZTEK. Dobrá zpráva je, že i vztek má své místo a funkci v přirozeném proudu našich vztahů.

Můžeme s ním pracovat.

A abych nepsal o vzteku bez souvislosti s reálným životem, zasadil jsem povídání o něm do celkem časté situace ve vztahu mezi mužem a ženou. Muži a ženy spolu dennodenně potřebují komunikovat, něco vyjasnit, zároveň si porozumět a na základě toho se domluvit.

Tak například:

Potřeba svému životu rozumět, je pro nás muže velmi důležitá, možná zásadní. U žen převládá potřeba po spojení. Když ženy něco řeší, mluví o tom. Nic víc, nic méně. Nepotřebují zdaleka tolik naše řešení jako vědomí, že jim nasloucháme. Že jsme v tom s nimi, že jsme přítomní.

Setkání těchto dvou mužských a ženských nastavení (principů) může často vyvolat díky tomuto neporozumění hádku, nebo konflikt. Ne vždy my muži dokážeme rozklíčovat podstatu sdělení, co právě žena potřebuje a o co od nás vlastně žádá. V takové situaci je velmi snadné propadnout vzteku.

Ženy mnohdy samy nevědí, co chtějí, dokud jim to my muži neřekneme.

Vztek je projev, který nás doprovází v různé míře po celý život. Dopad na nás a na náš vtah je úplně jiný, když víme, proč se vztekáme, než když se jen vztekáme.

Mít bližší informace o tom, jak vzteku můžeme předejít, jak s ním pracovat, nebo jak s ním navázat vztah, nám může jedině prospět. Pojďme se podívat na ty hlavní z nich:

Vztek v naší hlavě vzniká a roste s nadměrným množstvím hodnotících myšlenek.

Osvědčený způsob jak předejít vzteku je, když se místo na to, co se nám nebo našemu partnerovi právě nedaří, zaměříme na to, co už se nám podařilo. Místo vyčítání a vyčerpání energie se v tu chvíli dokázat ocenit a energii si naopak dodat.

To se nám samozřejmě nepodaří, když jsme do fáze vzteku už vstoupili. Pak je potřeba znovu nabrat energii a ke konfliktnímu tématu, které bylo příčinou našeho vzplanutí, se vrátit později. To platí jak ve vztahu s naším vnitřním vztekem (ve vztahu sami se sebou), tak v konfliktní situaci s druhým člověkem.

 Porozumění a rozdělení si vlastního vnímání termínu agresivní síla s obecně negativním vnímáním termínu vztek.

Slovo „agrese“ pochází z latinského „a gredere“, což znamená: „postupovat směrem k něčemu“! Spojíme-li tedy slova agrese a síla do termínu agresivní síla, původní negativní konotace spojená se vztekem mizí. Místo ní je tu nový most, nová možnost, jak se spojit s další podobou naší síly a začít ji využívat.

Stejně tak VZTEK se bez této „podpory“ negativního dvojsmyslu může mnohem lépe stát naším parťákem, se kterým můžeme začít efektivně pracovat. Například můžeme pokračovat ve zjišťování informací z jeho života a toho, jak funguje.

Vztek nám pomáhá spojit se s vlastními pocity.

Pro nás muže je přirozené a zároveň nezbytné disponovat potřebou znecitlivění. Znecitlivění je instinktivní mužská schopnost potřebná pro přežití, která nám zajistí znecitlivění a okamžitý přechod do základního fungování všude tam, kde je potřeba se okamžitě rozhodnout. Přežít. Zabít, abychom nebyli zabiti. Ochránit sebe, rodinu, kmen.

Dnes se v našich vztazích jedná především o situace, které nás primárně ohrožují ve smyslu: „Nerozumím tomu, co po mě chceš. Jak to má vyřešit, když ty to vlastně vyřešit nechceš.“ A mnoho dalších podobných situací. Vztek má tedy i velmi pozitivní přínos.

Sice tyto první mosty nejsou moc příjemné, ale může to být začátek nové komunikace. To ocenění, o kterém jsme se bavili v prvním bodě, by zde mohlo vypadat asi takto: „No vidíš, že to jde! Mluvíš. Sice řveš a mě v tom není vůbec dobře, ale ty mluvíš. Konečně si nemusím úplně u všeho domýšlet, jak a co myslíš.“

Necítit pocity je velice důležitá mužská schopnost!

Přesto jsou momenty, a to především ve vztazích, kdy se potřebujeme dostat do kontaktu s vlastní zranitelností. Kdy je čas, abychom opět začali cítit. Obzvláště ve vztahu s ženami.

Když vztek odezní, vytvoří se v nás místo pro naše pocity. Ty jsou mostem nejen k našim vlastním potřebám, ale i k potřebám našich žen.