Jak fungujeme v období mezi vztahy

V tomto článku se blíže podíváme na OBDOBÍ MEZI VZTAHY.

Toto období je spojeno s naší potřebou být více sami se sebou na hlubší úrovni.

Ať jsme právě singl, nebo ve vztahu s dalším člověkem, bez tohoto vlastního prostoru hlubšího spojení sama se sebou je náš život neúplný a přinejmenším v ohrožení.

Období mezi vztahy nemusíme chápat jen jako období mezi našimi jednotlivými vztahy s různými partnery, ale i jako období, kdy ve společném vztahu potřebujeme být sami se sebou.

Princip fungování v tomto období u obou možností je stejný.

Potřebujeme zjistit, co máme nechat odejít, abychom vytvořili místo pro to, co má přijít. Nebo se potřebujeme vyrovnat se změnami, které s jednotlivými konci souvisí a vypracovat novou strategii pro nastávající období.

Celé OBDOBÍ MEZI VZTAHY by se tak dalo rozdělit do třech na sebe navazujících částí: potřeba po odpočinku, celkové zpomalení a následné porozumění a spojení předchozích zkušeností s našimi novými potřebami v praxi.

JAK to období může při vědomé práci probíhat například v situaci, kdy jsme se rozešli s partnerem:

• První část tohoto období je o potřebě se do-rozejít, odpočívat a doplnit zdroje.

Můžeme v něm zažívat nedostatek energie a motivace. Potřeba obnovení pocitu stability a bezpečí je velká. Právě nám skončily 2/3 našeho partnerského vztahu: Skočil nám vztah s partnerem a skončil nám vztah s naším společným vztahem a veškerou budoucností, kterou jsme si plánovali. To už je pořádná změna v našem současném systému.

Jediná třetina vztahu, která nás nikdy neopouští, je nejdůležitější vztah našeho života. Vztah, který máme sami se sebou. Přechod na tento staronový model potřebuje čas. Pocity osamění a postupný smutnící proces jsou nezbytnou součástí této fáze.

Smutek je branou rozloučení se a postupného vytvoření místa pro to být sám se sebou. Díky smutku může pocit osamění odeznít a postupně přejít v potřebu být sám.

První část by se také dala nazvat emoční kotvou.

• Druhá, navazující část se nese v duchu potřeby být více sám se sebou.

Po novém ukotvení a nabrání sil, kdy se náš život přenastavil zpět do základního vztahu, který máme sami se sebou, můžeme se sami v sobě zastavit, i když náš život na každodenní úrovni pokračuje dál.

Do prostoru, ve kterém je možné si zpětně všimnout i drobných detailů, které nám až do této chvíle připadaly nepodstatné, nebo jsme si jich v původním modelu našeho či našich předchozích vztahů nechtěli všímat, a tak pro nás zůstávaly skryty. Jedna věc jsou naše zkušenosti, druhá, naše schopnost se z nich poučit. Uchopeny v tomto novém světle porozumění vlastnímu příběhu posílíme nejen důvěru sami v sebe, ale i v nový začátek. Ať už ve vlastním životě nebo později třeba v novém vztahu s dalším člověkem.

Zde začínáme vědomě procvičovat naši pozornost na základě nových souvislostí v oblastech, které nám až doposud nepřišli důležité nebo zajímavé. Vše zatím zvažujeme v bezpečí naší mysli.

Druhá část tohoto období by se dala nazvat bezpečným přístavem.

• Třetí závěrečná část začíná ve znamení propojování nových informací a souvislostí v naší hlavě s realitou všedních dní.
  

Na základě propojení faktů s praxí začíná čas našich nových úspěchů.

Stavíme na naší sebedůvěře, která se dostaví vždy až na základě naší vlastní úspěšné praxe. Zde se jedná mnohdy o maličkosti, které se dějí jakoby náhodou, spontánně. Ale náhoda to mnohdy není. Je to současně výsledek naší sebe práce v předcházejících dvou částech tohoto období.

Může to například vypadat tak, že se na vás usměje procházející muž nebo žena, tak hezky. Dostanete malou kytičku, nebo vám přijde vzkaz: jsi krásná, to se ti povedlo. Tam, kde jste až do této chvíle fungovali v režimu samozřejmosti, si vás vaše okolí začne všímat, možná se i ozývat: vím/e, že tu jsi a co pro mě/nás, děláš. Možná se vás i někdo zeptá: co může udělat on/a pro vás.

Při třetí závěrečné části se procházíme bosí, opatrně a tak akorát.

S důvěrou přichází pocity uznání, ocenění a znovuobnovení smyslu vašeho života. Naše cesta za vlastním spokojeným životem tak může pokračovat s menším úsilím a čím dál častějšími okamžiky radosti a spokojenosti.