Způsob, jak se domluvit a nepohádat

Můžete se pohádat a zároveň domluvit. Jde to, ale je to docela náročný způsob komunikace, který stojí mnoho pozornosti a energie. Není to ale jediný způsob, jak se domluvit.

Jak můžete hned od začátku přispět k tomu, že se nepohádáte, ale domluvíte se?

Jako první krok hodně pomáhá si vzájemný rozhovor naplánovat. Dopředu se dohodněte, kdy si promluvíte víc v klidu, kdy s tímto typem rozhovoru budete počítat. Dost pomáhá si sami sobě, i sobě navzájem, nahlas říct, že nebude vadit, když se zase pohádáte, že to příště můžete přeci zkusit znovu.

Jak se připravit.

Pokud víte, co chcete říct, co potřebujte řešit, případně proč je to pro vás důležité, je to fain. Pokud vás ke společnému rozhovoru přivádí spíše vaše emoční nastavení, kdy je úplně v pořádku, že spíše nevíme, co konkrétního chceme řešit, ale cítíme, že si o tom potřebujeme v klidu promluvit, být vyslyšeni, tak je to také v pořádku.

Mnohdy hádce předejdete už jenom tím, že si sobě i svému partnerovi dopředu vyjasníte, o jaký typ komunikace nebo sdílení vám jde.

Zda vám jde spíše o obsah, tedy fakta, nebo potřebujete například sdílet, probrat potřebu nového přístupu jeden k druhému. Tak abyste se v různých situacích byli schopni vyslechnout, pochopit a domluvit. Opět je dobré si připomenout, že se vám všechny kroky nemusí podařit během jednoho rozhovoru.

Pokud se během vytváření nového způsobu komunikace pohádáte, nevadí.

Při opakovaném nezdaru si můžete položit otázku: Jak to mohu říci jinak, abych byl vyslyšen, dále pochopen a uznán ve svém názoru, a jak i já sám mohu tento komunikační prostor vytvořit a nabídnout svému partnerovi?

Jdeme na to.

Potom, co jste se úspěšně sešli u jednoho stolu, ať už doma, nebo jste si vybrali takzvaně neutrální prostor při procházce venku nebo v kavárně, nejdříve, než začnete cokoliv řešit, se oceňte. Sami sebe, sebe navzájem, oceňte i váš společný vztah. Například si můžete poděkovat, co se vám od posledního podobného rozhovoru podařilo. Kdy jste jeden v druhém cítili oporu, už třeba jenom tím, že s vámi byl, že nejste na všechno sami, že můžete jeden druhému říct to, co potřebujete, i když se u toho třeba hádáte.

Stačí i maličkosti, jako je ustlaná postel, hrnek kafe, zájem během týdne jeden o druhého. Můžete i něco většího, například že partner pohlídal děti a vy jste měl/a více prostoru sam/a pro sebe, nebo vás inspiroval k nápadu, jak vyřešit nějakou situaci, kterou právě řešíte ve svém vlastním individuálním vztahu.

Další šikovné doporučení je, že až se oceníte, nepokračujte hned konfliktním tématem, byť se vám bude asi tlačit na jazyk. Začněte něčím, co už jste řešili a třeba se k tomu potřebujete ještě vrátit, ale nová, palčivá témata si nechte až se v tomto typu rozhovoru trošku zabydlíte.

Tímto postupným respektujícím přístupem ke všem zúčastněným postupně otevřete každé dveře, které právě potřebujete otevřít nebo i zavřít.

Respekt, uznání, trpělivost a laskavost na začátku i během rozhovoru, dělá zázraky.

Držím palce! Jo a ještě klidně jednou nebo tolikrát kolikrát to budete potřebovat. Klidně se zase pohádejte, už to bude jiné, když u toho budete vědět, JAK na to.

KAŽDÝ POKUS SE POČÍTÁ.