Nevěra nebo terapeut?

Nevěra je za mě tím nejstarším „terapeutickým“ nástrojem, díky kterému si nevědomě snažíme udělat jasno v tom, co a proč nám nefunguje, případně co máme udělat, aby nám to v našem individuálním nebo společném vztahu zase fungovalo.

Na venek to může vypadat různě. Mnohdy i tak, že se nám ve společném vztahu daří, ale sami za sebe tak trošku nevíme, co dál.

Příčiny vedoucí k nevěře často nevyplývají jen z problémů a nenaplněných potřeb našeho společného vztahu, ale mnohem častěji nám zrcadlí nedokončený proces v našem osobním vztahu, který máme sami se sebou.

Proč tato dvě témata propojuji?

Mimo jiné i proto, že jedním ze zdánlivých přínosů nevěry je totiž ten samý vzorec, na kterém funguje i práce s terapeutem. Jedná se o rozšíření vztahu ze dvou lidí na tři. Což nám stejně tak jako při terapii přináší odstup a další úhel pohledu na náš dosavadní partnerský vztah.

Ale i když jsou jisté rysy na začátku obou procesů na první pohled podobné, určitě nepřináší stejné výsledky!

V případě nevěry se totiž obvykle jedná o uvíznutí ve vztahování v podobě párové zamilovanosti. Nikdo nás neučí, jak ve vztahu postupně přejít z nastavení párové zamilovanost v  partnerskou lásku. Ale jako bychom to i bez znalostí fungování partnerských vztahů tušili, zakopaný pes je právě v období zamilovanosti.

Potom je rozhodnutí o potřebě znovu se zamilovat vědomě i podvědomě logickým krokem.

Zatím ale spíše jen malé procento lidí dokáže tímto procesem projít společně se svým stávajícím partnerem a nemusí kvůli tomu rozšiřovat svůj vztah o třetí osobu, která v roli milence či milenky hledá totéž, jen z jiného úhlu. Takže vám s tím ve výsledku určitě neporadí, spíše se vaše celková situace ještě více zkomplikuje.

Pojďme se pro zajímavost podívat, jak může vypadat začátek nevěry.

Potkáte člověka, se kterým si můžete najednou povídat o svých myšlenkách, potřebách a nápadech, o kterých si ve vašem partnerském vztahu už nepovídáte, nebo jste si o nich nikdy ani nepovídali. Prázdná nádrž vaší osobní potřeby po hlubším (emočním) spojení a uznání se začne plnit.

Možnost povědět někomu, kdo nás se zájmem poslouchá, svůj příběh, je jako se znovu zamilovat.

Už jen skrze jeho pozornost přichází pocity uznání a ocenění, které nám přináší novou chuť do života. Naděje ve spokojený a šťastný partnerský život ožívá a roste tak rychle, jak na poušti po dešti vyraší květy po dlouhodobém období sucha.

Pokud máte už zkušenost s terapeutickou spoluprací, můžete sami vidět, že průběh počáteční fáze setkávání je až sem velmi podobný. Jak u nevěry, tak u spolupráce s terapeutem.

V rámci prvního setkání s potencionálním milencem nebo milenkou, osobou která nás přitahuje, by to zde ale mělo skončit.

Párová zamilovanost, i když je základním stavebním kamenem každého vztahu, některé věci neumí. Není trpělivá a práce s hranicemi jí taky moc nejde. Proč taky, není to její parketa. Není tu proto, aby všechno zvládla sama.

Je součástí vývojového procesu celého vztahu. ALE. Ten smrtící tríček je v tom, že se chová tak, jako že to sama zvládne. Dělá, že neví, kdy dost je dost a chce všechno hned. Chová se způsobem, který vyvolává pocit, že když odejde, odejde navždy a už se nevrátí. Že je nepostradatelná.

Terapeut jí to moc nebaští. Umí uznat a pracovat s její rolí ve vztahu, s její krásou, smyslností a silou (ohněm) nových začátků. Zná a respektuje její odhodlání a místo ve vývoji vztahu. Stejně tak jako její potřeby, které jí postupně umožní přejít v partnerskou lásku.

A vám se tím otevřou nové možnosti, které budete moci sdílet s vaším partnerem otevřeně a s respektem.

Vykročit cestou profesní spolupráce není ve srovnání s nevěrou o okamžité vzájemné fascinaci mezi dvěma lidmi, ale o postupném procesu budování respektu, bezpečí a práci s novými informacemi.

A o to právě jde. Často se jedná o delší proces než u nevěry, ale přínosy tohoto způsobu, jak se znovu najít a porozumět své roli ve svém a vašem partnerském vztahu tak, aby to ZNOVU fungovalo, jsou jednoznačné.

A to bez rozdílu.

Ať už se svým vztahem začnete pracovat před případnou nevěrou, nebo v jejím průběhu či ve fázi vyrovnávání se s následky.