Co to dnes vlastně znamená být „silná“ žena? Neprojevovat emoce, o to více ty, které dnes považujeme za nežádoucí, podávat nadstandardní výkony bez výkyvů, všechno zvládnout nejlépe sama, bez velkých pozitivních očekávání?
Nedávno jsem viděl film Co s láskou z roku 2014.
Zaujal mě způsob vyprávění příběhu ve dvou časových linkách.
Nevěra je za mě tím nejstarším „terapeutickým“ nástrojem, díky kterému si nevědomě snažíme udělat jasno v tom, co a proč nám nefunguje, případně co máme udělat, aby nám to v našem individuálním nebo společném vztahu zase fungovalo.
Můžete se pohádat a zároveň domluvit. Jde to, ale je to docela náročný způsob komunikace, který stojí mnoho pozornosti a energie. Není to ale jediný způsob, jak se domluvit.
Stmívá se zase o chvilku dřív. Pohodlný ušák po dědovi mě nechce pustit. S chutí se do něho zabořím ještě o kousek víc. Těším se na zvuk klíče v zámku, který zanedlouho přijde.
„Chci být tím pravým mužem, tak jak si ona přeje, abych s ní mohl zůstat.“
To byl pro mě dost náročný, ale nezbytný podnět, který mě přivedl do mužského kruhu poprvé.
Máte toho teď hodně, nevíte co dřív? Přečtěte si tento článek o naší přirozené potřebě věci dokončovat i v době nových začátků. Dost možná je to způsob, kterým se o sebe a svoje záležitosti právě teď potřebuje postarat.
říká se. Z hlediska vztahů mezi mužem a ženou to platí jak na začátku společného vztahu, tak i v jeho dlouhodobém průběhu. Tam už nás to ale obvykle stojí nějakou tu vztahovou práci.
Je jaro. Zvedá se vlna energie, která nikoho z nás nenechá stát stranou. Je čas vykročit, znovu zaměřit svoji pozornost na naše reálné cíle pro nadcházející období. Zároveň je třeba dát si pozor na to, abychom ten začátek nepřepálili!
Znáte to. Do Vánoc to ještě jde, jsme rozjetí. Příroda sice usíná, vše se zklidňuje, ale my na to moc nedbáme. Až po vánočních oslavách si také konečně dovolujeme odpočnout.
Začátek roku je tu ale v zápětí.