Dnes jsem se začetl do knihy Skutečný úspěch od Arianny Huffingtonové. Zaujalo mě téma SMRT a snaha o její vyčleňování z našich životů.
Napadlo mě, jak my dnes tento cyklus začátků, průběhů a konců prožíváme v našich vztazích.
Co to vlastně takové rodové dědictví je?
Dalo by se říct, že je to taková databanka našich rodových a rodinných zkušeností uchovávaná v našem osobním podvědomí i kolektivním nevědomí.
V tomto článku se blíže podíváme na OBDOBÍ MEZI VZTAHY.
Toto období je spojeno s naší potřebou být více sami se sebou na hlubší úrovni.
Objetí, které nežádá nic na oplátku. Toto objetí pomáhá v situacích, kdy slova buď nestačí, nebo by jich bylo moc. V takových chvílích hovoří naše pocity, duše a láska.
Je to láska za všech okolností, bez podmínek.
Co to dnes vlastně znamená být „silná“ žena? Neprojevovat emoce, o to více ty, které dnes považujeme za nežádoucí, podávat nadstandardní výkony bez výkyvů, všechno zvládnout nejlépe sama, bez velkých pozitivních očekávání?
Nedávno jsem viděl film Co s láskou.
Zaujal mě způsob ztvárnění filmu, který nabízí konkrétní možnost, jak můžeme velmi dobře pracovat s partnerským vztahem v období krize. Jak můžeme znovu vytvořit vyvážený partnerský vztah.
Nevěra je za mě tím nejstarším „terapeutickým“ nástrojem, díky kterému si nevědomě snažíme udělat jasno v tom, co a proč nám nefunguje, případně co máme udělat, aby nám to v našem individuálním nebo společném vztahu zase fungovalo.
Můžete se pohádat a zároveň domluvit. Jde to, ale je to docela náročný způsob komunikace, který stojí mnoho pozornosti a energie. Není to ale jediný způsob, jak se domluvit.
Stmívá se zase o chvilku dřív. Pohodlný ušák po dědovi mě nechce pustit. S chutí se do něho zabořím ještě o kousek víc. Těším se na zvuk klíče v zámku, který zanedlouho přijde.
„Chci být tím pravým mužem, tak jak si ona přeje, abych s ní mohl zůstat.“
To byl pro mě dost náročný, ale nezbytný podnět, který mě přivedl do mužského kruhu poprvé.